elektronika, chemie, pokusy, hammer, medvědi
Nadpis whitebear

White bear elektronika, chemie, pokusy, hammer, medvědi

Dělo na brambory

14. Února 2016

Bramborové dělo
Bramborové dělo

Předem chci upozornit, že za stavbu této věci je zodpovědný každý sám.
Výsledný výrobek nesmí být v žádném případě použit jako zbraň proti zvířeti či člověku nebo majetku a nikdy nebyl jako zbraň navrhnut.

Spudgun v překladu bramborové dělo je vcelku jednoduché zařízení. Vystřeluje z hlavně projektil, nejčastěji bramboru a používá k tomu explozi v prostoru za projektilem. V zásadě běžná praktika u děl.

Jak funguje bramborové dělo

Nejjednodušší varianta, o které je tento článek je vpodstatě verzí ládovačky. Do hlavně se zepředu vsune projektil, ten se před komorou zastaví o několik šroubů, které jednak pojišťují hlaveň proti pohybu a jednak zamezují projektilu v propadnutí až do komory. Do komory se zkrz odnímatelné víko nastříká palivo a komora se uzavře. Po namíření na cíl se zmáčne spoušť. Uvnitř komory se vytvoří jiskra pomocí zdroje vysokého napětí, která zapálí výpary paliva. Vzniklý tlak z výbuchu paliva jde cestou nejmenšího odporu ven a tlačí před sebou projektil velkou rychlostí směrem z hlavně. Po opuštění hlavně projektil letí pryč a postupně ztrácí energii až dokud nespadne na zem, nebo netrefí cíl.

Bezpečnost použití

Protože dělo je sestaveno z plastových (novodurových) trubek, je na místě myslet na bezpečnost. Projektil se musí v hlavni volně pohybovat, nesmí se zaseknout a nesmí klást příliš velký odpor. Doporučuji jako projektil používat místo brambor prázdné plechovky či lékovky, které v hlavni volně klouzají. Škrob z brambor totiž zanáší dělo špínou. Zaseknutí projektilu nebo příliš velký třecí odpor by mohl vést k explozi děla.

Víko komory musí směřovat pryč od těla střelce, v případě, že by došlo k selhání závitu, nesmí střelce utržené víko zranit. Je vhodné dělo čas od času zkontrolovat a vyčistit, aby hlaveň dobře klouzala a ujistit se, že všechny spoje dobře drží.
Vysokonapěťové přívody do komory musí být izolované a elektrody musí dostatečně pevně držet aby je tlak v komoře nepoškodil.

Jednotlivé části děla musí u sebe velmi pevně držet, doporučuji použít šrouby, lepidlo je nespolehlivé. Novodur může v zimě zkřehnout a být náchylný k prasknutí. Nedoporučuji používat dělo v mrazu. Stejně tak v chladu není dělo spolehlivé, protože palivo se hůře odpařuje v komoře.

Nabitým dělem, byť zajištěným se nesmí mířit na živé bytosti a cenný majetek, ani z legrace. Doporučuji umístit na spouštěcí mechanismus minimálně jednu pojistku aby nedošlo k nechtěnému výstřelu.

Řešení zdroje jiskry a celého děla nechám na Vás, popsaný postup slouží jen jako inspirace a postřehy z bezpečnosti, protože každý má přístup k jiným materiálům.
Moje verze děla je postavená ze standartních novodurových trubek, které mají na jednom konci vestavěné těsnění. Jednotlivé trubky jsou do sebe zaražené a v místech kde se překrývají jsou pojištěné čtyřmi šrouby. Existují návody, kde se trubky k sobě lepí, to samo o sobě nemusí stačit. První pokus se slepenými trubkami skončil rozstřelením děla na jednotlivé kusy. Proto jsem se rozhodl pojistit vše šrouby.

Jako palivo používám obyčejný technický líh, který rozpráším do komory rozprašovačem od parfému. Je výhodnější než lak na vlasy, který se doporučuje v jiných článcích, protože nezanáší komoru zbytky laku a je levnější. Má ovšem tu nevýhodu, že se musí déle počkat, než se odpaří.
K zažehnutí paliva používám vysokonapěťovou jiskru s využitím poznatků o zdrojích VN z mých pokusů s VN transformátorem z CRT monitoru. Jiskra v komoře totiž musí být dostatečně dlouhá a silná aby spolehlivě dokázala zapálit rozptýlenou směs paliva a vzduchu. Pokud by střelec musel opakovaně zkoušet zažehnout směs, nebo by spoušť musel držet a čekat, mohlo by k výstřelu dojít v nevhodný okamžik.

Další informace zde

Zdroj vysokého napětí s trafem z TV
Zdroj vysokého napětí se zapalovací cívkou

Stavba

Všechny části děla jde zpravidla koupit v obchodě s novodurovými trubkami a příslušenstvím k nim. Hlaveň děla je vyrobená z 5cm trubky, ze které byl odříznut konec s těsněním, aby nepřekážel projektilu. S komorou hlaveň spojuje redukce na větší průměr. Hlaveň je do redukce zaražená na doraz a pojištěná šrouby. Komora je složená z novodurového dílu s víkem, na který je dále naražena trubková spojka stejného průměru. Komora je ukončená odpovídajícím víčkem. Všechny spoje používají vestavěné těsnění a jsou sešroubované. Vše je vidět na fotografii.
Do komory jsou proti sobě zašroubované šrouby pojištěné maticemi a vytváří spolu s měděnými dráty dlouhé jiskřiště. K elektrodám je přiveden výstup vysokonapěťového transformátoru, který je upevněn na hlavni včetně svého budiče, baterií a spouště. Elektrody jsou připojeny vysokonapěťovým kabelem. Budič je napájen čtyřmi tužkovými bateriemi a obsahuje zabudovaný měnič na 12V. Potenciometr slouží k nastavení ideální pracovní frekvence transformátoru.

Dělo prošlo postupně několika vývojovými stádiemi.
První verze měla delší hlaveň a na těle děla byl připevněný pouze transformátor. Budič i baterie se musela nosit samostatně. K napájení bylo nutných 12V a při prvních pokusech jsem používal těžkou autobaterii.
Druhá verze děla dostala menší budič přímo na tělo a menší gelovou baterii. Baterii jsem posléze nahradil ještě měnší modelářskou NiMh baterií.
Třetí verze děla obsahovala navíc laserový zaměřovač a byla mu zkrácena hlaveň.
Poslední verze děla, má veškerou elektroniku umístěnou v novodurové trubce pod hlavní, nemá laser, který se neosvědčil a je napájena čtyřmi tužkovými bateriemi.

Předchozí verze děla.